Do UCHA [11.06.2016]

Dnes není žádný výjimečný den. Ale právě proto, že není, rozhodl jsem, že ten den bude speciální. Proto jsem dnes ustanovil, že k Tobě budu mluvit.

Chci Ti každý den dát své slovo. Chci Ti každý den povědět, kým pro mě jsi. Chci ozářit tvoji cestu. Chci Ti dát inspiraci. Chci Ti podat ruku.

Kamkoli dnes půjdou tvé kroky, po jakékoli dnes půjdeš cestě, budu s Tebou. Chci Tě dnes ujistit, že Tě provázím a že s Tebou navždy budu. Že ať se ocitneš kdekoli, ať budeš dělat cokoli, zda se budeš mít dobře, zda se budeš mít zle, to já, tvůj Bůh, budu s Tebou.

Ani na chvíli se od Tebe nevzdaluji. Neztrácíš se z mých očí ani na sekundu. Zvolil jsem si, že vždycky půjdu s Tebou. Proto můžeš jít, kudy chceš. Kdekoli se dnes ocitneš, věz a pamatuj, pamatuj na to celý den, že jsem vedle Tebe, že tvoje Země je mojí Zemí, že tvoje místo přebývání je mým místem přebývání.

Tam, kde usedneš, budu sedět vedle Tebe. Tam, kde vstaneš, vstanu spolu s Tebou. Tam, kam půjdeš, půjdu spolu s Tebou. Nic mě od Tebe nemůže oddělit. Nic nemůže způsobit, že od Tebe odejdu. Nic mě nemůže přimět k tomu, abych zapomněl, znechutil se, a nebo Tě opustil. To je jediná věc, kterou bych Ti chtěl dnes, první den, kdy k Tobě mluvím, povědět.

Prosím, pamatuj na to celý den. Jestli zapomeneš, poslechni si to od začátku. Slyš dnes třeba padesátkrát, že kamkoli půjdeš, já půjdu s Tebou.

Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. (Rút 1,16)